DANIEL BALABÁN, IVO SUMEC
Tak co?, Maličkosti

DANIEL BALABÁN

Studium:

• 1979-1984 Akademie výtvarných umění v Praze, v malířském atelieru prof. Františka Jiroudka

Anotace výstavy Tak co?: 

Daniel Balabán patří mezi ty umělce, jejichž tvorba se pouze obtížně uchopuje slovy a kteří se vzpírají zjednodušeným umělecko-historickým přihrádkám. Leitmotiv tvorby Daniela Balabána souvisí s představou, že tradiční medium závěsného obrazu doposud nebylo umělecky vyčerpáno a že jeho prostřednictvím stále dokáže umělec – malíř s divákem komunikovat. Daniel Balabán cituje významná díla historie výtvarných umění, dříve šlo však o díla středověká – Mistra Teodorika, Mistra Třeboňského oltáře a další. Myrónův Diskobolos, či David Michelangela Buonarottiho patří naopak k typickým příkladům klasického pojetí umění a uzavřené formy v sochařství. Námětově také Daniel Balabán těží z „klasických“ témat malířské moderny na přelomu 19. a 20. století, kdy se umělci vymezovali oproti „vysokým syžetům“ oficiálního malířství, pěstovaného na akademiích, zdánlivě banálními výjevy z cirkusů, varieté a podobně. Kejklíři v Balabánově pojetí ovšem nejsou rozverní, nebaví publikum, neposkytují krátkodobě rozptýlení, spíše naopak sami balancují na hraně existence.

IVO SUMEC

Studium:

• 1988-1994 Filozofická fakulta Ostravské univerzity

Anotace výstavy Maličkosti:

Troufám si říct, že na tradici malby obyčejných věcí svým způsobem navazuje i Ivo Sumec. Jeho obrazy,inspirované obyčejnými předměty, prostředím jeho domu, domácími zvířaty, odpadky nejsou primárně ekologicky viděné. Jsou svým způsobem hedonické. Autorovi jde o nalezení neokázalé krásy a atraktivnosti v obyčejnosti i zmaru. Předměty v obrazech jsou dobře uviděné. Jako, když jdete známou cestou a najednou vám něco padne do oka, až vás to zastaví, a vy nevíte proč. S těmito spatřenými objevenými a vyfocenými záznamy autor dále pracuje ve svých obrazech. A tak se ikonou i figurou obrazu stávají plechovka, petlahev, zničený lampion, zábradlí, plynoměr. Zmačkané plastové a plechové obaly svým tvaroslovím připomínají biologické formy. S biotem se také často konfrontují, jsou do něj často vržené, odhozené. A je to příroda, vegetace, která postupně všechno přerůstá, která se jeví trvalejší, než tyto lidské výtvory.

Daniel Balabán (z úvodního slova k výstavě Maličkosti ve Zlínské hvězdárně)