VLADIMÍR KOKOLIA, GRAFIKA II., AVU PRAHA
Skandál

Vladimír Kokolia, Šárka Trčková, Eva Černá, Ryan O´Rourke, Libuše Vendlová, David Hřivňacký, Jessica Mayne, Zuzana Růžičková, Zdeňka Benešová, Jakub Tomáš, Karolína Rossí, Tomáš Predka, Ondřej Basjuk, Ondřej Roubík, Pavel Příkaský, Karel Pivoňka.

Anotace výstavy: 

Výstava Skandál dala návštěvníkům jedinečnou příležitost nahlédnout pod pokličku hrnce, v němž vře současné výtvarné umění. Ti odvážní a prozíraví diváci, kteří navštívili v lednu tři dny trvající vernisáž, jistě potvrdí, že je to proces neklidný, plný překvapení a mnohdy i výbušný. Být u toho, kdy začínající umělec veřejně obhajuje své výtvarné dílo a odolává mnohdy tvrdému ataku přihlížejících, takovou šanci nemáme každý den. V galerii poté, byla možnost shlédnout výsledek klauzur (tedy závěrečných semestrálních prací) ateliéru Grafika II, který na Akademii výtvarných umění v Praze vede prof. ak. mal. Vladimír Kokolia. Výstava tedy nepředstavovala to nejlepší, co frekventanti ateliéru za dobu svých studií vytvořili. V prostorách galerie vystavena díla, zhotovená Kokoliovými studenty během posledního půl roku. Přitom ale také návštěvník, měl příležitost posoudit, zda skutečně vystavená díla se i mu zdají být tím nejhodnotnějším „kusem ze série“ a prostřednictvím nahromaděných nevystavených obrazů, objektů, kreseb a grafik také hlouběji pochopit tvorbu toho kterého výtvarníka. Hned vedle vystavených prací jsou totiž umístěny i ty, které si své místo na zdi zkrátka neobhájily. Což ovšem u všech automaticky neznamená, že by nebyly hodny výstavního prostoru. Je to věc názoru, diskuze, vkusu... tak jako i mnohé jiné jevy v současném výtvarném umění. Přestože Kokoliův ateliér nese název „grafika“, formálně vzato tvoří většinu vystavených prací malby, i když mnohé z nich vyzařují nepopiratelné grafické cítění svých tvůrců. Návštěvník však nemusí mít strach, že by byl o grafické listy v pravém slova smyslu ochuzen. Tradiční řemeslo i v tak svobodně fungujícím ateliéru, jako je ten Kokoliův, není zatracováno a setkáme se s ním i v Sýpce. Koncepce výstavy je zcela v souladu s tím, co již před výstavou předeslal sám profesor o svém ateliéru: „Na konci našeho společného úsilí by přirozeně měly být krásné a jedinečné kresby, grafiky, obrazy, akce – přesto se neorientujeme pragmaticky na výsledek. Více energie věnujeme přístupu, práci na výchozím nastavení, na okolnostech vzniku, na přípravě půdy.“ A to „skandální“ výstava v podstatě umožňuje. Nahlédnout do procesu, v němž se rodí výtvarník – řekneme-li to s trochou nadsázky.

Kamila Valoušková

www.avu.cz/taxonomy/term/33