Adéla Marie Jirků
Mařka

Adéla Marie Jirků
Výstava představuje originály ilustrací autorské knihy Mařka, na které autorka pracovala 16 let a v roce 2022 konečně vyšla (nakladatelství wo-men). Kniha pojednává o životě její hluchoněmé tety na Valašsku, co celý život pásla ovce kolem rodné dřevěnice a na stará kolena si díky malé Adélce začala kreslit obrázky Art Brut. Mařky kresby pochopitelně nemohou chybět.
 
“Tu sa říká, že pomalu v každé chalupě měli někoho, kdo byl nějak „drcnutý“, no a můj život obohatila právě Mařka a čím dál více si uvědomuju, jak moc mě ovlivnila a jak se jí v mnoha věcech čím dál více podobám. Co pro mě Mařka znamenala? Na to nedokážu jednoznačně odpovědět, a tak se to snažím říct celou knihou. Je to kniha ilustrátorky Marie (Adély) vyznávající se z obdivu ke kreslířce Marii (Mařce), kniha o neznámé valašské umělkyni Art Brut, nebo o životním příběhu Marie, co celý život pásla ovce v těch našich krásných horách, kniha o nesvéprávné Marii, co celý život žila s mladším bratrem, kniha o tetě Marii, kterou mí rodiče “koupili” spolu s chalupou, o zvědavé Marii, co nás měla jako televizu a furt měla hlavu v okně, o Marii, co prožila celý život na jednom kilometru čtverečním kolem rodné dřevěnice a nebyla ani v sousední dědině, o Marii pábitelce, co sbírala peříčka, hřebeně a různé jiné věci a měla blízký vztah k přírodě a zvířatům, o Marii, která byla v něčem dospělá a v něčem dítě, kniha o Marii, v jejímž životním stylu se 19. století potkalo s 21. stoletím, kniha o tichém světě hluchoněmé Marie, kniha o outsiderovi Marii, která byla takový ten místní “blázen”, který je všech sousedů, o Marii, která milovala situační humor nebo kniha o Marii v České republice na planetě Zemi ve Vesmíru, která žádný z těch pojmů v životě neslyšela a ani nevěděla, že se jmenuje Marie a možná nic z toho ani nebylo důležité?”
Adéla na knize začala pracovat ještě za Mařky života, když si uvědomila, že každý nemá svojí Mařku, a ucítila potřebu zachytit její čistý svět.
Kniha vyšla deset let od Mařky smrti a stále více se ukazuje, že ty dvě Marie spolu pojí mnohem více společného než jen láska ke kreslení a k tomu Mařky kilometru čtverečnímu. Mařka ke kreslení nejvíce používala voskovky, proto se Adéla rozhodla pro stejnou techniku při ilustrování knihy.
 
Adéla Marie Jirků (*1985), absolventka Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze, se studijní zkušeností i z ateliéru Ilustrace na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (VŠUP) a roční stáže na École supérieure d´art & de design Marseille-Méditerranée (ESADMM), je malířka a ilustrátorka pendlující mezi Prahou a Valašskem. Adéla je aktivním členem umělecké a ilustrátorské scény, vystavuje (například na festivalu ilustrace LUSTR), účastní se uměleckých sympozií a ilustruje nejčastěji kulturně vzdělávací projekty (podílela se jako 1 z 31 ilustrátorů například na knize Deklarace od Nakladatelství 65.pole). V říjnu 2022 jí u nakladatelství wo-men vyšla, po šestnácti letech zrání, autorská kniha Mařka. Adéla byla za stovku ilustrací ke knize letos nominována akademií Czech Grand Design na Ilustrátora roku 2022 a v rámci Nejkrásnější knihy roku 2022 dostala speciální cenu SČUG Hollar za vynikající ilustrační doprovod.

 

Řekněte nám něco o sobě. Odkud pocházíte a co vnímáte za Váš první střet s výtvarným uměním. Jak se Vaše tvorba vyvíjela od studia?

Narodila jsem se v Praze, pocházím z Valašska a považuju se za Čechoslováka. Můj první střet s výtvarným uměním bylo narodit se malířovi a učitelce, plazit se s holým zadkem po rozmalovaných obrazech a skrz stránky dětských knížek se propíjet do kouzelných poetických světů ještě dřív, než jsem si je pak uměla přečíst. Po studiích se má tvorba docela dlouho nevyvíjela nikam, pracovala jsem v kavárně a potom několik let na plný úvazek ve firmě na výrobu knižních papírů, až jsem došla do tak vysokého bodu frustrace, že se vůbec nedostanu k tvorbě, že jsem z toho byla nemocná. To bylo pro mě zásadní uvědomění, že bez tvorby můj život nemá smysl. Následovaly roky hledání, kdy jsem se snažila uvolnit křeč snažení. Ilustrátorská a malířská kolej se mi rozjely každá úplně jiným směrem. V ilustraci jsem zůstala svázaná perfekcionalismem, zatímco v malbě se cítím svobodná a dovoluji si figurální i perspektivní nesmysly.

 

Jaký je váš proces a přístup v tvorbě? Nastiňte, jakým způsobem započne práce v ateliéru na daném projektu?

Pokud mám nějaké zadání, třeba ilustrace knihy nebo vzdělávacího projektu, tak se ponořím do rešerše, abych se tomu dostala pod kůži a mohla se nacítit na to, jakým způsobem látku zpracovat, jaká technika jí prokáže dobrou službu. Když dobře poslouchám, tak mi přijde, že si každá věc pak o to nakonec sama řekne, jak ji mám udělat. Když jde o ilustrace knihy, tak to znamená, že ji musim aspoň třikrát celou přečíst, dělat si výpisky, schémata nápadů na nástěnku, a zkoušet a zkoušet. Platí u mě pravidlo, že až na papíře se začne ukazovat, která cesta bude fungovat a kudy cesta nevede, nejde mi to ošidit/ zrychlit, že bych si to jen představila v hlavě. 

 

Co je prvotním impulsem vedoucím ke vzniku děl. Na co Vaše díla poukazují, nad čím se zamýšlí a vypovídají?

Pokud je to projekt můj, tak to vychází z vnitřní potřeby něco zpracovat, která je tak silná, že překoná i mou chronickou únavu. Takže každá i lehká radostná malůvka je v mém případě výsledkem přemáhání a síly vůle, že prostě strašně potřebuji něco konkrétního zpracovat, ikdyž mě tak bolí hlava. Kromě Mařky se soustavně nejvíc zabývám motivem krajiny, která je pro mě univerzální výrazový prostředek, věšák na emoce. Mám takový milostný vztah s valašskou krajinou. Když jsem v Praze, tak na ni toužebně myslím a při malování jako bych ji hladila. Když pak přijedu na Valašsko, tak tam netvořím, tam se snažím při práci kolem chalupy užít si každou chvíli, ukládat si do hlavy a do srdce tu krásu a barvy, co vidím, abych to pak v Praze v ateliéru mohla vytáhnout z paměti a být na dálku s ní.

 

Pracujete vědomě v kontextu současné umělecké scény? Odkazuje vaše práce na nějaký umělecký směr nebo Vás zásadně ovlivnil určitý autor či země?

Vědomě se k žádnému uměleckému směru nevztahuji, ale mám oči a srdce dokořán, takže přes sebe určitě filtruji i kontext doby, ve které žiji. Určitě mě zásadně ovlivnil tatínek, jako malá jsem se po něm opičila a v dospívání se zase naopak vymezovala. Jeho ilustrace k Marquézovým Sto rokům samoty a Bulgakovovu Mistru a Markétce, vydaných v druhé půlce osmdesátých let, v době narození mě a mé sestry, považuji, i přes snahu být objektivní, za mistrné.

 

Je pro Vás důležité sledovat, jak Vaši tvorbu vnímají ostatní? Vybavujete si nějakou konkrétní reakci, která Vám přišla zajímavá, nečekaná nebo třeba překvapivě úsměvná?

Když si za něčím opravdu stojím, tak mě nerozhodí poznámky ostatních. Ale občas si vůbec nejsem jistá, co jsem to vlastně vytvořila, a to jsou chvíle, kdy mě nejvíce zajímá, jak to na okolí působí a potřebuji konzultaci někoho s odstupem, abych rozklíčovala, co to ze mě vylezlo, moje sestra to dokáže velice trefně rozseknout. Je pro mě důležité, aby mé obrazy dělaly lidem dobře, ikdyž nejsou prvoplánově čučavé.

 

Přibližte nám koncept Vaší výstavy a jaké jsou plány do budoucna. 

Na výstavě v Galerii Sýpka bych chtěla návštěvníky vytrhnout z každodenních starostí a civilizačních nánosů a vtáhnout je do prostého, malého, pomalého světa Mařky, mé hluchoněmé “tety” z Valašska, co celý život pásla ovce kolem rodné dřevěnice a nepoznala nic mimo její kilometr čtvereční. Chtěla bych ukázat, že to vůbec nebylo málo.

Do budoucna bych se chtěla i ze zdravotních důvodů více věnovat volné tvorbě a méně se stresovat s termíny, kvůli kterým pak musím pracovat po nocích. Zádrhel je v tom, že to už si říkám delší dobu, ale vždycky přijde nějaká nabídka, kterou nedokážu odmítnout, protože si vůbec neumím představit, jak se s tím poprat, a to mě tak strašně zajímá, že to musím vzít, abych se dozvěděla, jak to dopadne.

Doprovodné programy

  1. 6. 2023 Vernisáž výstavy za účasti autora
  2. 6. 2023 Open space v rámci Valašského Špalíčku
  3. 6. 2023 Open space v rámci Valašského Špalíčku
  4. 6. 2023 Open space v rámci Valašského Špalíčku
  5. 6. 2023 Komentovaná prohlídka pro ZŠ
  6. 6. 2023 Komentovaná prohlídka pro SŠ
  7. 6. 2023 Komentovaná prohlídka pro ZŠ
  8. 7. 2023 Komentovaná prohlídka výstavy
  9. 7. 2023 Workshop pro příměstský tábor
  10. 7. 2023 Workshop pro příměstský tábor
  11. 7. 2023 Workshop pro příměstský tábor
  12. 7. 2023 Komentovaná prohlídka s autorkou výstavy
  13. 8. 2023 Komentovaná prohlídka pro letní tábor
  14. 8. 2023 Workshop pro letní tábor
  15. 8. 2023 Komentovaná prohlídka s autorkou výstavy
Na akci mohou být pořizovány fotografie nebo audiovizuální záznamy. Svou účastí dáváte najevo svůj souhlas s focením a nahráváním vaší osoby. Fotografie a videa mohou být následně použity k další propagaci pořadatele.

Termíny

  • St 21.6.2023 — Ne 27.8.2023

Vstupné

50 Kč

Místo konání

Galerie Sýpka

Pořadatel

Galerie Sýpka

Videa

Obrázky