Josef Mladějovský
Věty

Josef Mladějovský

Josef Mladějovský (1986) ve své tvorbě nejčastěji tématizuje základní paradigmata modernismu a poukazuje na utopičnost jeho tezí. Nejenže v jeho očích nenaplnila meziválečnou avantgardou deklarovaná iniciační role umění jako motoru společenských a politických změn, jako problematické totiž shledává i její autorizační sklony, zvláště při vymezování takových pojmů jako je pravda či poznání. Nárokování si výhradního práva na definici „pravdy“ je přitom jedním z největších paradoxů modernismu, neboť to byla právě meziválečná avantgarda, která umění zbavila jeho univerzalistického základu a v honbě za proklamovaně nezpochybnitelnými zákonitostmi dosáhla přesného opaku v podobě jakési evoluční řady módních hnutí s neustále se proměňujícím obsahem i formou vyjádření. Také Josefa Mladějovského k tomuto tématu přivedlo pátrání po obecně platných nadčasových vzorcích. Na rozdíl od jeho předchůdců se ale již nespoléhá na možnost umění a vnitřní touhu po transcendenci uspokojuje mimo tuto společenskou oblast. Modernismus mu však dal do rukou alespoň nástroje pro někdy poněkud mentorskou, jindy ironicky potměšilou subversivní hru, na jejímž konci se dostavuje zjištění, že nemáme co do činění s orákulem, ale spíše s dětskou stavebnicí.[1] Postupně se odvrací k suprematistickým kompozicím, často charakterizovaných jako primárně konceptuální zacházení s barevnými plochami. Sám sobě pak základní téma definuje jako možnost a schopnost zobrazení „pravdy“ nemimeticky a neilustrativně pojatou malbou. Cestu hledá skrze redukovanou barevnost a jednoduchý systém sémantizace geometrických tvarů. Jeho série dřevěných reliéfů je dalším důkazem tohoto tvůrčího posunu. Uspořádání jednotlivých geometrických elementů zasazených do opačné strany blindrámu cituje na našepsovaném plátnu abstraktní kompozice Kazimíra Maleviče. To, co je tedy v případě plátna-obrazu prvotně skryté, slepé (blind), neviděné a bez obsahu, dostává se ke slovu v jiné explicitní roli – stává se jeho novým a ústředním sdělením.[2]

Josef Mladějovský se narodil ve Frýdku-Místku. Absolvoval katedru malby na Fakultě umění Ostravské univerzity v ateliéru doc. MgA. Františka Kowolowského. V roce 2011 získal třetí místo Cenu kritiky za mladou malbu

[1]  Tomáš Knoflíček, Josef Mladějovský. In: VI. Zlínský salon mladých 2012. Zlín: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, 2012. s. 50-51.

[2] Martin Mikolášek, Josef Mladějovský, Artlist — Centrum pro současné umění Praha, http://www.artlist.cz/josef-mladejovsky-108581/, vyhledáno 9. 1. 2018.rtlist — Centrum pro současné umění Praha, Martin Mikolášek, 2015.

Kurátor výstavy: Leszek Wojaczek

Úvodní slovo k výstavě: Petr Hajdyla a Leszek Wojaczek 

Doprovodné programy

31. 1. 2018 Vernisáž výstavy Josefa Mladějovského - Věty, úvodní slovo Petr Hajdyla

31. 1. 2018 vernisáž - Hudební doprovod k výstavě Josefa Mladějovského - věty

7. 2. 2018 Interakce v rámci vernisáže výstavy Fathermother Collective - Ourobora

13. 2. 2018 Komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy

15. 2. 2018 Workshop děti MŠ – „Městské komplexy“ – inspirace díly J. Mladějovského

22. 2. 2018 Komentovaná prohlídka s autorem výstavy

6. 3. 2018 Přednáška Prostor a plocha s autorem výstavy

21. 3. 2018 Workshop pro žáky Základní umělecké školy Alfréda Radoka, inspirace díly J. Mladějovského

27. 3. 2018 Komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy

30. 3. 2018 „Práce s prostorem“ – workshop pro žáky základních škol, inspirace díly J. Mladějovského

6. 4. 2018 Slavnostní dernisáž výstavy, poslední odpoledne s výstavou Josefa Mladějovského

Termíny

  • St 31.1.2018 — Pá 6.4.2018

Místo konání

Galerie Sýpka

Pořadatel

Galerie Sýpka

Videa

Obrázky