Jiří Sopko / MGM gobelíny / Dalibor David
Výstava jednoho z nejznámějších současných českých malířů, člena legendárního Sdružení 12/15, jehož dílo je spojováno s ideami nové figurace a tzv. české grotesky. Co by pedagog (a později rektor) AVU ovlivňuje již 20 let studenty malířství.
Jiří Sopko
Jiří Sopko je malíř neodmyslitelně spjatý s barvami. Již za svých studií se v rámci stipendia dostal na půlroční pobyt na Kypru, kde ho ohromila tamější pro něj zcela nová barevnost a světlo. Vyrůstal totiž v průmyslem zatíženém Kladně, a jak sám říká, dlouhá léta si myslel, že vrabec je černý pták. Dojmy z Kypru vyústily v krátkou epochu abstraktních děl, avšak záhy se Sopko přiklonil k nové figuraci. O jeho obrazech plných figur s výraznými mimickými gesty, jako je křik, vyplazování jazyka etc. se soudí, že jsou reakcí na tehdejší dobu, vyjádřením nespokojenosti nad tehdejším režimem. On sám mi k tomu jednou řekl, že tomu tak sice je, ale hlavně že jsou výrazem nespokojenosti jeho samého se sebou. Od konce osmdesátých let se ale Sopkova malba uvolňuje, zjednodušuje a monumentalizuje. Figury jsou převedeny na jednoduché schéma, veškeré napětí obrazů se soustřeďuje do intenzivní barevnosti. Sopkův malířský projev je stále elementárnější, koncentrovanější a introvertnější. S tímto klidem souvisí i jeho zájem o minimalismus a snaha nalézt nějaký úplně jasný extrakt v malbě: „Vždycky mě zajímaly vztahy mezi barvami – co to udělá s barvou, když vedle ní se objeví jiná barva a pak se tam objeví další barva, jakým způsobem ovlivní umístění velikost plochy a vlastně celý obraz.“ Od roku 1990 působí Sopko jako profesor na Akademii výtvarných umění v Praze. Jedním z jeho prvních žáků byl i Dalibor David, kterého si zvolil jako partnera pro výstavu ve Valašském Meziříčí.
Linda Sedláková
Dalibor David
Dalibor David je autorem ztišeným, koncentrovaným. Melancholii v jeho díle doplňuje citlivé, křehké a zvědavé zkoumání věcí v jejich vizuálních zkratkách. Vznikají nejednoznačné, proměnlivé formy navázané na změnu osvětlení. Jednoduché kompozice vytvořené z banálních předmětů ozvláštňuje David malířskými prostředky – světlem a barvou. Intuicí prozařuje předměty a tvoří z nich jakési posvátné relikvie odrážející představu nekonečného prostoru na malých vybraných příkladech. Kresba mizí v barevných plochách nebo v modelaci. Celou dosavadní malířskou tvorbu Dalibora Davida lze rozdělit na dvě základní linie. V první autor upřednostňuje modelační schopnosti barvy a zkoumá plasticitu, objem a obsah pojednávaných předmětů a věcí. Je fascinován tím, jak se včleňují do plochy nebo naopak, jak z ní vystupují. V druhé linii transformuje předmětný svět do čistě barevných ploch a jejich harmonických vztahů. Podle přístupu jsou voleny také náměty. Zatímco v modelaci se obrazem stává samotná ikona-věc vynořující se z plochy, vlastně její „podobizna“, v práci s čistou barvou je podstatná vzájemná provázanost rámce a figury.
Petr Vaňous
Jiří Sopko
- narozen 20. 2. 1942 v Dubovém (Podkarpatská Rus)
- člen volného sdružení 12/15 Pozdě, ale přece a Umělecké besedy
- 1956 - 1960 Střední výtvarná škola v Praze
- 1960 - 1966 AVU v Praze (prof. Jiří Horník a Antonín Pelc)
- 1969 - 1971 odborný asistent na AVU v Praze v ateliéru prof. Jana Smetany
- od 1990 vedoucí ateliéru malířství AVU v Praze
- 1991 jmenován profesorem
- 2002 - 2010 rektorem Akademie výtvarných umění v Praze a předsedou umělecké rady tamtéž.
Dalibor David
- narozen 1972 ve Valašském Meziříčí
- 1986-1990 SUPŠ Uherské Hradiště
- 1990-1997 AVU Praha(at. J. Sopka)
www.galerie-nemecek.cz/dalibor-david-1.html
Výstava ve spolupráci s MGM představí i tapiserie utkané dle návrhů Jiřího Sopka. Výstava vznikla za podpory Ministerstva kultury ČR a společnosti GEMA ART.
Termíny
-
Čt 8.12.2011 — Ne 19.2.2012