MARTIN ZÁLEŠÁK, VERONIKA ČERNÁ
Moje příroda, Lesem-světem

MARTIN ZÁLEŠÁK

Studium:

• 1985-1991 Studium na Akademii výtvarných umění v Praze (prof. Jiří Sopko)
• 1974-1978 Střední umělecko-průmyslová škola v Uherském Hradišti

Anotace výstavy Moje příroda: 

Obrazy Martina Zálešáka rozhodně nelze označit jako jednoznačně veselé. Sálá z nich však živočišná radost z malování a práce s barvou, a také je z nich patrný hluboký vztah k přírodě. Promalované detaily rostlin a plodů, které jsou malířovým častým námětem, skrývají několik symbolických rovin. Především oživují naší vnímavost a ukazují krásu z obyčejné osychající bramborové natě. Najdeme v nich i filozofický podtext, neboť svět je zde zobrazen prostřednictvím jednotlivostí. A jestliže se filozofové opakovaně ptají, zda podstata světa spočívá v celku nebo v detailech, pak Zálešákovy obrazy Brambory, Vejce či Ryby mohou být jasnou odpovědí. V obraze Rajčatová nať, jehož celá plocha je pojednána věrným zobrazením změti usychajících stvolů, lze spatřit symboliku neustálého vznikání a zanikání, ale i nekonečného chaosu dnešního života.

Obrazy Martina Zálešáka jsou však také zdobením skutečnosti a díky efektům barevným vztahů pozadí a hlavního námětu se pohybují na hranici mezi prostorem a dekorativní rafinovaností. Uvědomujeme si, že zdobná funkce je stále jednou z podstatných funkcí umění. Typem neukončené kompoziční struktury, kdy celá plocha obrazu rovnoměrně zaplněna přírodními detaily, navíc autor polemizuje s kompozičními schématy klasické malby. I tímto může jeho radostné malování obohatit náš pohled na svět.

Radek Horáček

VERONIKA ČERNÁ

Studium:

• 1998–2005 FaVU VUT Brno (prof. J.Načeradský)
• 1993–1997 SUPŠ sv.Anežky, Český Krumlov

Anotace výstavy Lesem-světem: 

V dílech Veroniky Černé se nejčastěji objevují známá i neobvyklá zvířata, často ve vztahu ke krajině. Zpracovávané zvířecí figury Černá podává způsobem, který známe z klasického čínského, popř. japonského malířství. Na jejích plátnech se objevují mytologická zvířata a postavy se symbolickým poselstvím v gestech a výrazech. Po formální stránce je pro malířství Veroniky Černé charakteristická živá až plakátová barevnost a rozvolněný rukopis, který posiluje symbolické obsahy jejích děl a dodává jim zároveň určitou snovost. Tvary a formy často odkazují k buddhistickému umění a odráží tak duchovní zaměření autorky.

Mgr. Hynek Látal