.jpg?hash=ed0b0da63bdff46750b80ddd886b5820068dbfd8)
Petr Stanický se dlouhodobě zaměřuje na vztah mezi prostorem a hmotou, který proměňuje v jedinečné vizuální situace. Instalace vytvořená přímo pro Galerii Kaple reaguje na specifickou architekturu výstavního prostoru a zve diváka k intenzivnímu prožitku na pomezí světla, stínu a materiálu. Divák se stává součástí dění a pod různými úhly nabízí proměnlivý vizuální zážitek.
Centrem instalace jsou dvě dominantní části: zavěšená koule fungující jako kyvadlo a světelný objekt na stěně evokující zatmění slunce. Oba prvky propojují pohyb, světlo a prostor a otevírají otázky jistoty a nejistoty, bezpečí i skrytého strachu. Výstava tak vybízí k zamyšlení nad symbolem Slunce, který v dějinách lidstva představoval zdroj života i hrozbu jeho zániku.
„Temné slunce v nás nemusí nutně vyvolávat nepříjemné pocity. Naopak – může pomoci překonat prapůvodní lidský strach a prostřednictvím mikrokosmu Petra Stanického vstoupit do nadčasového a bezpečného prostoru, kde se konfrontujeme se svým místem ve vesmíru.” uvádí kurátorka výstavy Michaela Šimonová.
Petr Stanický dlouhodobě pracuje s architektonickým prostorem, světelnými jevy a zrcadlením. Jeho instalace se vyznačují monumentálností, přesnou stavbou i hravou iluzivností. Kombinuje různé materiály – od skla a kovu po polystyren či papír – a prostřednictvím jejich napětí vytváří vizuálně silné objekty.
*Petr Stanický (1975, Bystřice pod Hostýnem) patří k výrazným představitelům střední generace českých sochařů. Studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (prof. Kurt Gebauer, prof. Marian Karel), absolvoval stáže na Edinburgh College of Art a Rhode Island School of Design a postgraduální studium na New York Academy of Art. Pracoval mimo jiné v ateliéru Jeffa Koonse. Byl pedagogem na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí a v současnosti vede ateliér Skla na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
