Ve své tvorbě vychází zejména z bezprostředního pozorování přítomného a prožívaného. Svou prací se snaží rozšířit znalosti o komplexnosti světa, o jemných mechanismech vícevrstvých vztahů, o tom, jak je všechno se vším propojené a postoupne transformující. Uvědomuje si, že to, co tvaruje, tvaruje také ji samotnou, a tak se tento vztah tvůrčího procesu nachází v rozpínajícím se kruhu. Ten ovšem není jen jejím osobním kruhem tvořícím sebe sama. Je to kruh tvořený kolektivní zkušeností, který zároveň kolektivní zkušenost tvoří.
U vystavených fotografií vnímáme něžnou poetiku a symboliku současného světa, kdy zkoumá otázku duševna, podvědomí a nevědomí. Zaznamenává introspekci, zpomalení a reflexi kterou jsme si všichni během pandemie prožili.
Svou roli jako umělce vnímá právě v šíření citlivosti vůči přírodě kolem nás i v nás. Vytváří například živé obrazy za pomocí plesnivějící organické hmoty, a ty ve své absolutní podstatě odkazují na nekončící přirozený koloběh „ život-smrt-život.“,
